Před pár lety jsem četla zajímavý článek s názvem: Se*te na zvláštní příležitosti od Spiritual Image.
Tady je úryvek:
„A teď, myslím si, že přišel ten moment." Přiblížil se k posteli a položil prádlo k ostatním věcem, které chtěl poslat do pohřebního ústavu. Jeho žena totiž právě umřela.
Když se ke mně otočil, povídal: "Neschovávej nic na zvláštní příležitosti, každý den, který žiješ, je výjimečný."
Tento článek jsem si uklidila do složky rozečtené a dneska jsem na něj narazila při úklidu počítače. To nebude náhoda! Rozhodla jsem se o něj s Tebou podělit.
Trošku mě při čtení článku zamrazilo a donutilo se zamyslet, kolik věcí si schováváme na „lepší příležitost“. Slova jako „zítra“, „jednoho dne“ nebo „až“. Neber je na lehkou váhu. Nepoužívej je, protože pak v 90 letech zjistíš, že ani dnes není vhodná příležitost, vzít si ty šaty nebo náušnice či boty, které si šetříš na „onu“ chvíli.
Přemýšlíš, zda udělat krok směrem k vysněnému hraní na klavír. Byla by škoda to nezkusit, nemyslíš? Určitě znáš věty: „Až budu mít novou práci/bydlení/kolo, budu šťastnější,“ Tyto věty jsou pouze omluvou proč to neudělat tady a teď. Tím neříkám, že se máš zadlužit a zruinovat se, protože chceš kolo za 20 tisíc. Ne to ne, ale vždyť můžeš koupit levnější variantu, na kterou máš našetřeno. Nebo do doby než našetříš jezdit na RE-kolech a prozatím se zdokonalovat v jízdě a užívat si to, co tak miluješ.
Co vyměnit slova: „až, zítra nebo jednoho dne“ za teď…? Příště až si budeš zoufat, že Ti něco chybí nebo budeš mít tendenci si postesknout a zakončíš svůj monolog větou typu: „Až přestane pršet, půjdu ven.“ Nahraď ji větou: „Teď prší, půjdu ven. Užít si čerstvého vzduchu“. Je to jen jeden z mnoha příkladů. Vrať se do dětství a skákej do louží nebo sleduj třpytivé bohatství na zelené trávě nebo stromech. Je to uklidňující. Zase samozřejmě s ohledem na své zdraví pokud je potopa, je jasné, že zůstaneš doma.
A takových příkladů mohu uvést mnoho. Až budu mít novou práci, budu šťastnější/klidnější/bohatší… Uvědomuješ si, co všechno Ti stávající práce dává? Pokud přece jen něco najdeš, tak v ní setrváváš nejspíš z tohoto důvodu. Pokud byla odpověď jasná: „Nic“! Tak co tam ještě děláš? V práci, kde nejsi šťastný, kde Tě nic dobrého nedrží. Takže teď… hledej to, co Tě baví a naplňuje.
Ráda s Tebou rozeberu Tvé situace a „věty“, ve kterých tak často používáš „zítra, až, jednoho dne“ a další prokrastinační slova.
Tečka na závěr:
Taky by ses měl zamyslet nad skutečností. Proč je tak důležité přestat si stěžovat na to, co se Ti děje. V tu chvíli se soustřeďuješ na to, co nechceš. A takové soustředění, jak jistě víš, vede znovu k okolnostem, které Tě přivedly k tomu, na co si stěžuješ. Čím více si stěžuješ, tím pevněji právě tyhle okolnosti v sobě fixuješ a přitahuješ je jako magnet. Přivoláváš tak k sobě situace, na které si stýskáš. To samé platí o obavách, pokud si z něčeho děláš starosti, pravděpodobně to tak bude, protože vesmír slyší Tvé přání. To, že to nechceš, už ale nerozlišuje. Pozor tedy na to, co a jak si přeješ a jakým směrem proudí Tvé myšlenky.
Doporučuji myslet na to, co si doopravdy přeješ. Kde Ti je dobře. Za co jsi vděčný a jak báječný je a bude den, ať už prší nebo svítí sluníčko. Každý Tě něco učí.
Takže poučení? Žij teď a tady. Peníze budou, my nebudeme. Mysli na hezké věci a prožívej hezké věci. Je jasné, že ne každý den je posvícení a Ty nemáš náladu jásat, tak se obklop lidmi, kteří Tě rozesmějí a obejmou, když Ti bude nejhůř a Ty zapomeneš na Tvá malá/velká trápení. Protože bude líp! Za mraky se vždy schovává slunce. Jen Ty můžeš vidět krásu kolem sebe.
Comments